květen 2010

01.05.2010 –   příspěvek od Lucky:

Dája se pomalu otrkává. O přestávce si za svou oběť na hraní vybrala Rokiho1. Ale vždy, když se k němu přiblížila na čumáček, překvapila ji velikost Rokiho1 a couvla. Všichni aktéři ze školy se dost pobavili, tedy dvounozí aktéři. Ale, jako vzor pro okoukávání, co všechno musí zvládnout, aby ji učitel pochválil, si nemohla vybrat líp. Roki 1 je jeden z nejlepších, jasně chybičky má, ale ty vidí jen učitel Karel.

08.05.2010 –  Je vidět, že už konečně zima je pryč. Obnovili jsme středeční hodiny výuky, chodí  nás víc  a chlapi mají dostatek elánu zvelebit naší psí školu. Zatím probírají teorii výroby nové překážky – lavice.  Hezky se na ně kouká!

Co se změnilo za zimu? Do školy přestali chodit šikovní kluci Jack a Cardy. Proč, nevíme. Ale zase se přihlásila malá slečna Enni – 7 měsíců – Maďarský ohař s paničkou Ivanou, tedy, pravá panička Enni je maminka Ivči.  Jelikož Enni je pěkný divous, velmi temperamentní, je nutno ji trochu vychovat, aby ji její pravá panička v dospělosti zvládala. Velmi rychle se začlenila do kolektivu a s Dájou jsou kamarádky, jsou nejmladší žákyňky a zatím si hlavně spolu hrají. Ale Karel je nenechává, do školy se chodí, aby se učilo, a tak se jim věnuje individuálně, v době, kdy ostatní mají přestávku. Musím se taky zmínit o Rolandovi, ten nám roste do krásy a je velmi učenlivý. Samozřejmě, něco mu jde líp, něco ne, ale pokud máme povel odložení psa – leží opravdu ukázkově. Při obraně jen koukal, co to po něm chtějí, ale pak došlo na individuálku s peškem a ono to půjde. A Alex je taky šikovný, překážky, houby zle a aport, tak ten má rád, ale nelíbí se mu, když aport má někdo jiný a svým hlasitým štěkotem nám to oznamuje, Tonda se mu snaží domlouvat, ale né vždy se mu to daří.

Pro představu nakoukněte do fotogalerie i do složky videa.

12.-15.05.2010 –  V tyto dny to má trochu těžší hlavas Karel. Nejen, že musí kontrolovat, jak se daří výrobě překážky – lavice, ale taky učit nás, tedy procvičovat, občas se zlobit, občas radši nemá komentář a ještě dávat individuální výuku. Ale on to vše v pohodě zvládá.

15.5. nastal den D, kdy teorie byla nahrazena praxí a chlapi Honza, Drahoš, Karel i Tonda se vrhli na dokončení překážky. Pro nás ostatní, kteří jsme dorazili do školy, tento den byl volnější. Pesani si hráli, skotačili, dvounožci poklábosili.

A měli jsme dost času na pomazlení, seznámení s novým přírůstkem, který snad vstoupí do školy, až mu budou 3 měsíce. Je to opět psí slečna Nikita – 9 týdnů – Pitbulterier. Všem se nám moc líbí, pesani se chtějí taky seznamovat. Ale zatím je malinká, mezi vás nemůže. Na seznamování bude dost příležitostí-

Jak je Nikita krásná se můžete přesvědčit ve fotogalerii.

22.05.2010 –  Hlavas Karel se na dnešek omluvil. Měl ho zastoupit Drahoš, ale docela se mu zadařilo se tomu vyhnout. Jak se to stalo? Přišel mezi nás Milan Hák se svým vlčákem Orym, ten se připravuje na zkoušky IPO. Podívali jsme se všichni, co to obnáší. Je to radost , vidět vzorně vycvičeného pesana, který nespustí ze svého pána oči.

A když tam byl, tak dnešní výuku vzal na svá bedra dle svého. Je to úplně jiný styl výuky. Věnoval se každému z nás individuálně, takže jsme se dívali na ostatní, co kdo umí, co se komu daří či nikoli. Jak na to, abychom se vyvarovali chybám. No výuka Karla je jiná, než Milanova, ale jako záskok jsme to brali. Ovšem i takto se dá vyučovat, procvičovat.

Na závěr přeci jen došlo na společné procvičení našich pesanů. Drahoš tomu neutekl.

Ale než k tomu došlo, při nástupu nás všech si vzala na chvíli slovo Jarča s Fannynkou. Ta nám štěkotem oznámila, že dnes slaví 2. narozeniny. Každý psí kamarád od ní dostal dárek – buřtíka – někteří ho přijímali s rozpaky, museli zastoupit páníčkové. Ovšem psí keksíky, tak ty si vzali s nadšením, dokonce i Drahoš ochutnal. Jelikož zbyl jeden buřtík, žadonil o něj Drahoš, Fannynka mu ho tedy dala, s tím, že doma bude mít určitě něco lepšího od své paničky. Neboj, to víš, že ano!

Pro všechny to bylo milé zpestření v naší škole.

Pak jsme si konečně lehce procvičili, co už umíme, zdolali jsme překážky a byl konec  školy.

Jukněte do fotogalerie, uvidíte  sami. 

26.05.2010 –  Dnes je den Cara – slaví 4. narozeniny.

Tak si to užívá. Za prvé – je bez vodítka, běhá si mezi kamarády, a to proto, že tu nemá žádného rivala.  Za druhé – má kolem sebe samé holky. No, komu by se to z chlapů nelíbilo. Jeho panička si to taky vychutnává, nemá vytahané ruce od vodítka jako vždy, když jsou další psí chlapi na place.

Po delší době přišla i Elly s Dančou. Ale pozor, Elly nám vyrostla a občas se taky ozve a ožene na ostatní, že by se jí něco nelíbilo?

No nic, opakování je matka moudrosti, jdeme na to.  Někomu se daří víc, někomu o trochu míň.

Dokonce se nám předvedla malá Dája, šla se seznámit s povelem Aport. Lucka použila „peška“.  Co po mně chcete?  Dobrá, tak tě seznámíme. Karel si vzal „kůži“ a začal se s Dájou přetahovat. Jo, šlo jim to dobře, Dája se nedala.

Na závěr výuky jsme my starší zkusili novou překážku – lavice. Žebřík nám, tedy pesanům, dělal problémy, ale snad se to časem poddá. Opět pár foteček je k nakouknutí.

Ovšem závěr školy byl ve znamení praní. Praní né praní prádla, ale praní mezi pesany. Tak jak si Ivet lebedila klídku, závěr stál za to. Car se utkal s Barčou, pár chlupů lítalo vzduchem. A malá Enni se nešikovně přibatolila k Elly a ta ji srovnala. Nic se nestalo, ale Enni pěkně brečela, spíš leknutím, než, že by ji Elly ublížila. Pro nás dvounožce nastala vážná chvilka, ale nakonec jsme všichni odcházeli v pohodě.

31.5.2010 –   Dnes při nástupu nás Karel seznámil s novinkami, které se týkají zkoušek. Docela nás překvapil, jakých chyb bychom se měli vyvarovat.

Dobrá, seznámeni jsme byli, šli jsme na plac. Na chvíli se hlavas vzdálil, a poprvé jsme ho viděli  s brýlemi na nose a zápisníkem v ruce. Přesně jako ve škole – učitel bude zkoušet svoje žáky.

Nebylo to tak hrozné. Snad jsme prošli všichni. Na překážkách prošli opravdu všichni. Enni si šla poprvé přeskočit, s pomocí paničky, ano, zvládla to. Dokonce i Sheila, která s touto překážkou není kamarád, se začíná otrkávat a skočila si. Jen tak dál, neboj ono to půjde!